3
Žáci-cizinci a jejich podpora ve vzdělávání
PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D.
Počty cizinců v České republice v posledních dvou desetiletích poměrně významně rostou, byť jsou stále ještě podstatně nižší než v zemích západní Evropy. Ještě na počátku tohoto století udávaly oficiální statistiky počet cizinců v ČR jen nepatrně překračující hranici dvou set tisíc, v roce 2000 bylo v České republice evidováno 201 tisíc cizinců, v následujících deseti letech se ale tento počet více než zdvojnásobil, v roce 2010 už šlo o 424 tisíc cizinců, a v roce 2017 historicky poprvé překročil počet cizinců v České republice hranici půl milionu – aktuální statistiky udávají 524 tisíc cizinců s dlouhodobým nebo trvalým pobytem v ČR (Český statistický úřad, 2018). Početně nejvýznamnější skupinou jsou zde migranti z Ukrajiny, následováni občany Slovenska, Vietnamu, Ruska a dalších zemí.
Do základních škol v České republice docházelo v loňském školním roce 22 tisíc žáků-cizinců, což představuje přibližně 2,4 % z celkového počtu žáků v základním vzdělávání (MŠMT, 2018). Při průměrném počtu zhruba 220 žáků na jednu základní školu v ČR tak vychází na každou školu přibližně pět žáků cizinců, v mnoha školách je ale procentuální i početní zastoupení žáků cizinců podstatně vyšší.
Nárůst počtu žáků-cizinců v základních školách ČR dokládá následující tabulka, z níž je zároveň patrné, že většina žáků-cizinců v tuzemských školách pochází z evropských států – v celkové blízkosti evropských kultur je proto nejvýznamnější odlišnost u mnoha žáků-cizinců v rovině jazykové (i proto část odborné literatury preferuje označení „žáci s odlišným mateřským jazykem”).
Tabulka 3: Žáci-cizinci v základním vzdělávání, celkem
(MŠMT, 2018)
Podle jednotlivých zemí původu je patrné, že mezi žáky-cizinci jde většinou o žáky z rodin tzv. ekonomických migrantů (tedy z rodin, které do ČR přicházejí za lepšími životními příležitostmi), a naopak v poměrně zanedbatelném množství jde o žáky z rodin uprchlíků (žadatelů o mezinárodní ochranu, tedy z rodin, které ze země původu utíkají ze strachu z pronásledování, v ohrožení zdraví nebo života).
Tabulka 4: Žáci-cizinci v základním vzdělávání, podle země původu
(MŠMT, 2018)
V předškolním vzdělání uváděly oficiální statistiky ministerstva školství v roce 2017 celkový počet 10 469 dětí-cizinců, což znamenalo přibližně 2,9 % ze všech dětí v mateřských školách.
Oproti statistikám ze základních škol obsadily ve školách mateřských početně první místo děti z vietnamských rodin (2 764 dětí), před dětmi z ukrajinských rodin (2 484 dětí) a dětmi slovenských rodičů (1 923 dětí).
NahoruPodpora vzdělávání žáků-cizinců podle legislativy
Základní legislativní pojetí vzdělávání dětí a žáků-cizinců se řídí podle § 20 ŠZ, podle kterého platí:
1) Žáci z rodin cizinců s občanstvím jiné země, která je členem Evropské unie, mají nárok na veškeré vzdělávání v ČR za stejných podmínek, jako je tomu u žáků z rodin s občanstvím České republiky.
2) Na základní vzdělávání, školní stravování a zájmové vzdělávání ve školském zařízení mají nárok všichni žáci-cizinci (tedy i ze zemí mimo EU) ve stejném rozsahu jako žáci z rodin českých občanů. V tomto případě tedy není nutné prokazovat oprávněnost pobytu v ČR.
3) Na předškolní vzdělávání, střední vzdělávání a základní umělecké vzdělávání mají žáci-cizinci (mimo země EU) nárok stejně jako žáci z rodin českých občanů za předpokladu, že prokážou oprávněnost svého pobytu na území ČR.
4) Žáci-cizinci (bez ohledu na zemi původu) ve věku povinné školní docházky mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu, tedy výuku českého jazyka. Tato výuka je v rozsahu min. 70 hodin týdně a je povinností krajského úřadu, aby zajistil, že tato jazyková příprava bude ve vybraných školách kraje probíhat.
5) Žákům, kteří získali základní vzdělání ve škole mimo ČR, je možné u přijímacích zkoušek na střední školu odpustit přijímací zkoušku z českého jazyka.
6) Žákům, kteří alespoň polovinu své základní školní docházky odchodili ve škole mimo ČR, lze u přijímacích zkoušek na střední školu upravit podmínky přijímací zkoušky z českého jazyka.
Další možnosti podpory pro žáky-cizince definuje vyhláška č. 27/2016 Sb., která vytváří systém podpůrných opatření – v tomto systému je možné žáky-cizince řadit do druhého nebo třetího stupně podpůrných opatření a úměrně tomu jim pak na doporučení školského poradenského zařízení poskytovat přiměřenou podporu (viz popis systému podpůrných opatření v kapitole 2.).
NahoruSpecifické potřeby a opatření ve vzdělávání žáků-cizinců
Situace žáků-cizinců, jejichž rodiny nově přicházejí do České republiky, je velmi komplikovaná zejména z těchto důvodů:
Důvody
a) Žáci přicházejí obvykle zcela bez znalosti vyučovacího jazyka, u mnohých není možná ani komunikace prostřednictvím nějakého třetího (společného) jazyka (například angličtiny nebo ruštiny).
b) Žáci po příchodu do České republiky dlouhodobě prožívají tzv. akulturační stres – tedy stres spojený se změnou kultury a s nutností v cizím prostředí si osvojovat neznámá pravidla a zvyky hostitelské země.
c) Žáci se dostávají do kolektivu spolužáků pro ně neznámého a zcela nového, do prostředí bez kamarádů a přátel. Situace je o to těžší, že museli opustit své dosavadní přátele a kamarády v zemi původu, a to obvykle nedobrovolně (i u rodin ekonomických migrantů je odchod ze země původu zpravidla rozhodnutím rodičů, nikoliv dětí).
Diagram 1: Situace žáků-cizinců
Podle existující metodické a další odborné literatury (Wernischová, Gerhardt, Fořtová, Nováková, 2017; MŠMT, 2012; Průcha, 2011; Radostný, Titěrová a kol., 2011 ad.) se v rámci opatření ve vzdělávání těchto žáků osvědčuje zejména následující:
Opatření
1) Ještě před očekávaným příchodem žáka, event. co nejdříve po jeho příchodu, je vhodné, aby se učitelé (asistenti) seznámili se sociokulturními specifiky země původu žáka, s důrazem na jevy, které mohou vliv na chování ve školním prostředí (např. nonverbální komunikace, náboženstvím podmíněné představy a zvyky apod.). Řadu informací v tomto směru dnes mohou pedagogové získat na webu nebo od neziskových organizací, které se problematice cizinců a národnostních menšin věnují (viz také kapitola 8.).
2) Zařazení do příslušného ročníku probíhá zpravidla podle věku žáka, event. (jak bylo častěji doporučováno v minulosti) je možné zařadit žáka o ročník níže, kde bude moci věnovat o něco méně pozornosti novému učivu, a o to více se může soustředit na osvojování českého jazyka. Pokud je možné vybírat mezi větším počtem tříd, je vhodnější zařadit nově příchozího do třídy s menším počtem žáků-cizinců tak, aby měl v prostředí etnicky majoritních spolužáků možnost co nejrychleji si osvojit jazyk výuky i celkovou kulturu školy.
3) Důležité je v počátcích také nastavení komunikace s rodiči žáka ohledně základního režimu školy a pravidel školní docházky (začátek a konec vyučování, školní prázdniny, systém omlouvání nepřítomnosti žáka, možnosti školního stravování a zájmových aktivit, eventuální potřeba diagnostiky žáka ve školském poradenském zařízení apod.). Kromě komunikace ve třetím/společném jazyce (angličtina, ruština…) a možnosti zapojení tlumočníka mohou učitelé v kontaktu s rodiči žáků-cizinců ke zprostředkování těchto základních údajů o školství využít i cizojazyčné texty s potřebnými informacemi volně dostupné na webových stránkách „Inkluzivní škola: Informace pro rodiče – jazykové verze” (Meta o.p.s., online, cit. 2018-11-18).
4) K zabezpečení základní komunikace s žákem se v začátcích využívají…
