7.2.2
Speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů, komplexně
Bc. Lenka Polášková
K 1. 9. 2016 skončila účinnost vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a nabyla účinnosti vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Zároveň pokračovala novelizace zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
Již v únoru 2015 poslanecká sněmovna schválila návrh novely školského zákona a některých dalších zákonů. Jeho první část je věnována změnám obecných ustanovení školského zákona. Tato ustanovení jsou spojena s poskytováním předškolního a základního vzdělávání.
Novela nabyla účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. Můžeme se setkat s různými daty, ve kterých jednotlivé body nabyly účinnosti. Zásadní je však účinnost bodů týkajících se implementace systémové podpory inkluzivního vzdělávání, a to k 1. 9. 2016.
V praxi mateřské školy jsme se v minulosti setkali se třemi základními typy integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, jimiž jsou:
-
individuální integrace, čímž se rozumí vzdělávání v "běžné" mateřské škole;
-
skupinová integrace, čímž se rozumí vzdělávání ve třídě zřízené pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami v "běžné" mateřské škole nebo speciální škole zřízené pro děti s jiným druhem postižení (nejčastější jsou logopedické třídy nebo třídy pro děti se sociálním znevýhodněním, které se zřizují zejména při základních školách);
-
vzdělávání ve škole samostatně zřízené pro děti se zdravotním postižením.
Setkat se můžeme i s kombinací výše uvedených forem.
Kdo byl do 1. 9. 2016 definován jako dítě, žák či student se speciálními vzdělávacími potřebami?
Školský zákon v minulosti precizně definoval kategorie, dle kterých bylo možné určit děti, žáky, případně studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, a tato struktura byla pro učitelky mateřských škol i ředitele dobře členitelná:
Zdravotní postižení (mentální, tělesné nebo sluchové postižení, vada řeči, kombinované vady, poruchy autistického spektra, vývojové poruchy chování a učení – ADHD, ADD, SPU)
Zdravotní znevýhodnění (zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc, lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení)
Sociální znevýhodnění (ohrožení sociálně patologickými jevy, nízké sociokulturní postavení, nařízená ústavní výchova, ochranná výchova, děti azylantů, migrantů, děti menšin)
I nadále se setkáváme s použitím pojmu "speciální vzdělávací potřeby". Dítě, žák a student se speciálními vzdělávacími potřebami není dítě, žák a student vymezený pomocí určitého handicapu, tj. dítě, žák a student zdravotně postižený, zdravotně znevýhodněný nebo sociálně znevýhodněný. Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření.
Podpůrná opatření jsou obecně definována jako nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta. Systémově je zakotveno právo dítěte, žáka nebo studenta se speciálními vzdělávacími potřebami na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením. Přitom zásada bezplatnosti podpůrných opatření se chápe jako zásada všeobecná a vztahuje se na školy a školská zařízení všech zřizovatelů. Tam, kde jsou vzdělávání…
