1.46
Změny ve společném vzdělávání a jejich dopad do přímé pedagogické činnosti
JUDr. Hana Poláková
Už jsme si zvykli na každoroční i několikeré změny v právních předpisech upravujících vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Předcházející novely cílily zejména na úpravu asistentů pedagoga, zvýšení odpovědnosti ředitelů za čerpání finančních prostředků na doporučovaná podpůrná opatření (podmíněná podpůrná opatření), snížení byrokracie spojené například s tvorbou individuálních vzdělávacích plánu, snížení přetíženosti školských poradenských zařízení a další. Přesto novela vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění vyhlášky č. 606/2020 Sb., ředitele škol poněkud zaskočila.
NahoruNovela inkluzivní vyhlášky
Novela vyhlášky se dotkla dvou podpůrných opatření – pedagogické intervence a doporučení dalšího pedagogického pracovníka do třídy mateřské školy, je-li činnost realizována učitelem, včetně učitele s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky.
NahoruPedagogická intervence
Pedagogická intervence je upravena vložením nového ustanovení § 4a do vyhlášky č. 27/2016 Sb. Ustanovení upřesňuje, k čemu pedagogická intervence slouží. Je to zejména k podpoře vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit jeho vzdělávání, ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku a k rozvoji učebního stylu žáka. Pedagogickou intervenci poskytuje základní škola, školní družina, školní klub nebo střední škola, není tedy doporučována například do mateřské školy. Poskytována může být učitelem, vychovatelem, asistentem pedagoga. Pedagogickou intervenci souběžně využívá více žáků, je-li to možné a vhodné.
Zásadní změnou je, že pedagogická intervence se poskytuje jako podpůrné opatření prvního stupně. Tato skutečnost se formálně promítla i do přílohy vyhlášky, kde jsou uvedeny jednotlivé stupně podpůrných opatření a jejich normovaná finanční náročnost.
NahoruVyhláška a podpůrná opatření prvního stupně
Zopakujme si, co nám vyhláška říká o poskytování opatření prvního stupně. Ustanovení § 10 vyhlášky ukládá škole povinnost poskytování podpůrných opatření prvního stupně škola průběžně vyhodnocovat. Nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření škola vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů. Není-li tomu tak, doporučí škola zletilému žákovi nebo zákonnému zástupci žáka využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení. Do doby zahájení poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně na základě doporučení školského poradenského zařízení poskytuje škola podpůrná opatření prvního stupně.
NahoruPLPP a jeho význam
Škola může zpracovat plán pedagogické podpory, který zahrnuje zejména popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka, podpůrná opatření prvního stupně, stanovení cílů podpory a způsobu vyhodnocování naplňování plánu, zejména v situaci, kdy pro poskytování podpůrných opatření prvního stupně nepostačuje samotné zohlednění individuálních vzdělávacích potřeb žáka při vzdělávání. Plány pedagogické podpory slouží i k doložení, jaká opatření prvního stupně škola aplikuje na vzdělání konkrétního žáka, jak často je vyhodnocuje, a s jakým výsledkem. I když je plán pedagogické podpory již pouze dobrovolným dokumentem školy, jeho význam narůstá zejména díky vykazování pedagogické intervence. Jakou bude mít podobu, záleží na rozhodnutí ředitele školy. Doporučuji využít vzor v původním textu vyhlášky a přizpůsobit si ho svým potřebám.
NahoruFinanční prostředky na PO 1. stupně
Podpůrná opatření prvního stupně aplikuje škola bez nutnosti doporučení školského poradenského zařízení. Na poskytování podpůrných opatření prvního stupně nemůže nárokovat další finanční prostředky ze státního rozpočtu. I přesto, že novela nabyla účinnosti 1. 1. 2021, obdrží škola podle přechodných ustanovení na poskytovanou pedagogickou intervenci finanční prostředky ještě na měsíc leden 2021 v souladu s doporučením školských poradenských zařízení.
NahoruDalší pedagogický pracovník do třídy MŠ
Další pedagogický pracovník do třídy mateřské školy – učitel včetně učitele s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky je novelou oceněn nižší normovanou finanční náročností. Normativ vychází z 9. platové třídy 5. platového stupně. Finanční normativ tak rozlišuje dalšího pedagogického pracovníka doporučeného do mateřské školy od dalšího pedagogického pracovníka doporučeného do školy základní nebo střední, kde finanční normativ vychází z 12. platové třídy 5. platového stupně. Mateřské školy obdrží nižší finanční normativ již od data účinnosti novely vyhlášky, tedy od 1. 1. 2021.
NahoruNávazná novela nařízení vlády č. 75/2005 Sb.
Na novelu vyhlášky č. 27/2016 Sb. navazuje novela nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění nařízení vlády č. 562/2020 Sb. Novela je účinná od 1. 2. 2021 a její přijetí doprovodilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy metodikou, která byla zaslána školám do jejich datových schránek.
Novela je velice stručná a doplňuje ustanovení § 2 nařízení vlády č. 75/2005 Sb. o nový odst. 6, který zní: "Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený v příloze k tomuto nařízení se zvyšuje o 1 hodinu, poskytuje-li pedagogický pracovník pedagogickou intervenci jako podpůrné opatření. Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka se sjednanou kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou a u pedagogického pracovníka, pro kterého je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven v rozpětí."
Pedagogická intervence je chápana pedagogickými pracovníky jako přímá pedagogická činnost, ale metodický pokyn ministerstva připouští, že má i charakter činností souvisejících s přímou pedagogickou činností (například příprava speciálních zadání, pomůcek). V rozsahu 1 hodiny týdně se v důsledku novely nařízení vlády č. 75/2005 Sb. stala standardní součástí pedagogického působení pedagogického pracovníka na žáky. Není tedy chápána jako přespočetná hodina s nárokem na vyplacení příplatku za tzv. přespočetné hodiny v případě splnění zákonných podmínek nastavených ustanovením § 23 odst. 4 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Není ani hodinou přesčasovou definovanou ustanovením § 78 odst. 1 písm. f) ZP (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) jako práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Podle metodiky ministerstva se mění pouze poměr mezi přímou pedagogickou činností a činnostmi souvisejícími s přímou pedagogickou činností…
